středa 5. dubna 2017














Ze smolných šupin vyčouhla mladičká zeleň, tlustá poupata se rozpukla a dere se z nich filigrán vroubků a řásniček. Nestyď se, ruměný vroubku, rozevři se, složený vějířku. Protáhni se, ochmýřený spáči, už byl dán rozkaz na cestu. Spusťte intrády nenapsaného marše! Zablýskejte ve slunci, zlaté plechy, zaduňte, tympány, hvízdejte, flétny, rozlejte svou pršku, nesčíslné housle. Neboť tichá, hnědá a zelená zahrádka se dala na pochod.

Pan Čapek v tom měl jasno a náš Jonáš má taky.,Babičko, víš, že tě mám rád, ale až budu velký, tak zahradník nebudu. Je to hrozná dřina!". Tak třeba ukecám malého Jáchyma♥