pátek 31. července 2015

Když











dozraje obilí a začnou žně, když odkvete heřmánek a rozkvetou rudbekie, když zjistím, že už jsem obarvila všechna přadena a žádné už mi nezbývá, když potkám holčičku, kterou jsem naposled viděla před pěti lety a to ještě před narozením, když stojím na prahu srpna, mísí se ve mně zvláštní pocity. Jakože opravdu, vážně? Ne, to není možné. Kde jsou všechny ty dny? Vlastně by vůbec nebylo tak špatné, udělat si ještě jednou to své životní repete. Já bych do toho určitě šla. Ovšem, to je nemožné a tak se budu muset smířit s tím, že nám opravdu nastává srpen a já pojedu ten svůj sumář směn zase od začátku. Už prvního se totiž těším, až bude třicátého, víte?:-)))) No a pak je zase toho prvního:-))
Ale, zase se mám pořád na co těšit! Pěkný víkend všem!

                                                                                Věra

čtvrtek 23. července 2015

Doma i v zahradě



















Kdo čte můj blog ten ví, že jsem chtěla udělat pokus o barvení vlny rostlinným materiálem. A já hlava umanutá to vyzkoušela. Třezalka a kamenec. Ehm, čekala jsem barvu medovou, ale i zelenkavá je nádherná a je zcela identická s barvou sušené třezalky. Spokojenost. A další třezalka v hrnci i s listy ořešáku a šišticemi olše , ale zatím bez mořidla. Uvidíme. Musím poděkovat Vlaďce z Ovečkova, že jsem do toho šla díky ni. Ona mi k tomu ukázala cestu a taky dodala odvahu a je to POCIT srdečný♥.
Mám ráda jakýkoliv proces od zrození až po finále. Já tedy vlnu nespřádám, ale zase díky Zuzce, mám co barvit. Zuzi dík, ty jsi fakt Andělová:-)
Taky konečně došlo na mýdla. To, které je nej, je můj pokus - byliny, med, propolis. Vůně nepopsatelná.
A protože já jsem takový blázen a ti dělají věci podivínské, máme okolo plotu vysazené slunečnice, pravda, lán slunečnic. Chápejte, nejsem troškař:-) Bylo to v loni, kdy jsem se tak zadívala na pole pod námi a uviděla tam ty nádherné sluníčka. Zářily do dálky. Hned jsem měla myšlenku, jak by to bylo nádherné, kdyby tak bylo osázené celé pole, které má být do budoucna zastavěno domy. Se netěším. Když jsem potkala pana Martínka, který je zasadil, vyjádřila jsem mu svůj obdiv a ptala se, jak jej to napadlo, on jen skromně odpověděl,, Tož to mi u zemáků zůstalo místo, tož jsem to tam pohodil děckám pro radost". Ooooo, kéž by každý byl tak skromný a dělal věci ,,Jen tak pro radost"!
A že zahrada nás stále sytí, je i na nás, abychom sytili motýly a včely a všechen užitečný hmyz zase my. A nakonec bych chtěla všem poděkovat za komentáře. Velmi si jich vážím. Děkuji♥

                                                                                  Věra

středa 22. července 2015

Starý Jičín

















A dobře bylo a zase na to vlastní nebezpečí. Hm, fakt nevím, co s tím jako pořád mají:-)
To by bylo, abych si na ty hradby nesedla:-).Možná měli na mysli to horko!:-)
                                                         
                                                                     Věra

pondělí 20. července 2015

Přírodní zahrada









































Přírodní zahrada je opravdu radost a kdo stále ještě váhá, tak se nebojte. Nebojte se smíšených záhonů, mulčování trávou, slámou, opravdu se mi to velice vyplatilo. Taktéž hnojení kopřivovým, nebo přesličkovým zákvasem. Chce to více u sázení přemýšlet, ale výsledek vás ujistí, že je to správná cesta.
                                                   Všem pěkný týden Věra