úterý 31. března 2015

Chtěla jsem





......pokořit přírodu a odhodlaná šla do zahrady pracovat
......příroda pokořila mě:-( .....
......sněžíííííííí.....zahnala mě zpět do domu, jako psa!....
......jdu pokořit šicí stroj a další čtverečky.....
......kam dám ty trvalky, které mi dnes PPL doručí???...
......na okno......
......ale na které???....
......už zbývá jen střešní....
......babi, to neklapne.....
......bože, mám já to mládí:-))))))))......

pondělí 30. března 2015

Otevřeno


Vlastně ani nevím, jak začít psát, abych nevyvolala vlnu reakcí. V televizi běží pořad Kouzelné bylinky. Já tento pořad sleduji, ale většinou na pc, protože jej v době vysílání nestíhám. Tento pořad má spoustu kladných i hodně negativních reakcí. Nebudu se k tomu vyjadřovat. Každý má právo na názor. Určitě o bylinkách už bylo napsáno tolik knih, jak někteří píší, takže údajně nic nového pod sluncem. Sama za sebe jsem ráda, že takový pořad v televizi běží a po řadě přihlouplých seriálů, které nesleduji, je to plus. Myslím, že takových pořadů není nikdy dost a opakování je matka moudrosti. Někomu pořad přijde neodborný. Tak já tedy za sebe musím říci, že vždy čekám na příspěvek s úžasným pánem, kterého velmi obdivuji a to botanikem RNDr. Václavem Větvičkou. Pokaždé mě napadá, jak se může do jednoho mozku vejít tolik informací a on je vypouští ven s takovou grácií.
Jeho výraz ,,jarní efemery" a já ani nedýchám:-). Už jen to slovo! Efemera je rostlina s krátkou vegetační dobou.

Mezi jarní efemery patří i prvosenka jarní. A co o ní praví botanik Větvička?
Prvosenka pochází z rodu Primula. Existuje 10 možná 100 druhů této rostliny. U nás najdeme nejčastěji dva druhy. Prvosenka jarní a prvosenka vyšší, která patří mezi ohrožené druhy v oblasti Krkonoš. Pouze prvosenka jarní má právo nosit název petrklíč- lidový název. Rostlinka vypadá jako svazek klíčů a Petr, představuje skálu.....,,Ty jsi Petr - Skála- a na té skále zbuduji svou církev..MT16,18. Dříve se věřilo, že petrklíč má kouzelnou moc a když s ním cinknete o skálu, skála se otevře. Zkoušet cinkat můžete, já ale rozhodně věřím větě a ta se mi velmi líbila, že petrklíč neotvírá jen jaro, ale celý další rok! A protože už konečně kvetou i na mé zahradě věřím tomu, že to jaro je už opravdu tady. A na tohoto pána, ať mi nikdo nesahá:-))))


A taky už mám plnou zahradu fialek...taju....


A pokus s čemeřicí...zatím dobrý:-)). Ale musím se přiznat, že je mám ve verandě, kde se netopí. Ale daří se jim holkám. To proto, že jim furt říkám  vydržte...vydržte...vydržte:-)))))
A kdo má rád bylinky a ne ty kouzelné, tak ať mrkne na ČT2 Folkloriku devatero kvítí.Ten je aach♥ Tož na Valašsku žiju, tož vím, o čem píšu:-)



               Všem pěkný týden a snad nám počasí dovolí vychutnat si tu krásu jarních  EFEMER♥
                                                                                 
                                                                                        Věra

pátek 27. března 2015

Nespokojená..


Nedávno jsem psala, že jsem začala plést svetr pro sebe.  Zdárně jsem se dostala už k sedlu, které je vyplétané norským vzorem. Nicméně, opět ve mně začal hlodat červík a myšlenka o tom, že si zkrátka a dobře začnu, nebo spíše se pokusím, vlnu barvit sama. Možná namítnete, že přece v obchodech je takový výběr. Ale ty odstíny mi prostě nesedí a ne a ne!!! Dovolila jsem si půjčit foto od Vlaďky Cepákové, kterou obdivuji za vše, co tvoří i tu jejich zvířecí drobotinu. S Vlaďkou už se nějaký pátek známe, tak jsem ji poprosila o pár rad . Jinak toho opravdu o barvení rostlinami vyčtete spoustu, ale raději si to nechám potvrdit někým, kdo zkušenost má. A nyní si sami porovnejte odstíny na svetru a odstíny, kterých lze dosáhnout barvením rostlinami. Prostě je to nebe a dudy.
A taky jsem se snažila nafotit pleteninu tak, aby jste viděly i rubovou stranu. Norské vzory vyplétám trochu odlišným způsobem. Tak, aby nevadila  volná vlákna a i pletenina je úhlednější. Tož asi tak.
Tak co pletařky, navnadila jsem vás na barvení?:-))))


A tady pokus. Čemeřice je známá tím, že ve váze nevydrží dlouho. Vyčetla jsem, že když květinu (stonek) ihned po seříznutí ponoříte na 20s do hodně horké vody a potom do studené vydrží ve váze déle. Tak, postup proveden a až bude výsledek, dám vědět:-)))


                       
                                                 Pěkný víkend Věra

čtvrtek 26. března 2015

Dej si pozor holčičko,

















ať se v lese neztratíš. Když jsem byla malá, strašně jsem lhala. Vlastně já nelhala, ale hrozně si vymýšlela:-). A taky jsem se hrozně bála, ale já jsem se bála ráda. Jistě, nyní v dospělosti už dokážu odlišit to ,,bát se". Naše maminka byla skvělá v tom, že nám hodně četla a její intonace pře čtení byla tak živá, že jsem vždy raději poslušně usnula, ale dlouho mi to usínání trvalo, protože se v mé hlavě rodilo další pokračování pohádky a já měla tu svoji fantazii jooo velikou:-)). Kupodivu mě nikdy neopustila a já ji taky předala svým dětem. Mrzí mně, že spousta rodičů dětem nečte, ale neumí ani vymýšlet pohádky, fantazii....něco, o čem ty malé bytosti mohou přemýšlet a rozvíjet tu svoji vlastní fantazii a kreativitu.
Moje matka je taky úžasná v tom, že ona dokáže skvěle popsat jakoukoliv cestu, kdy máte pocit, že potřebujete buzolu a nebo se zkrátka ztratíte nadobro:-))

Vím, kde rostou sněženky.
Jo a kde?
Jdi ke zlámanému hnátu.
Kam????
Tož ty nevíš, kde je Pavlátovo?
Ne mami, nevím.
Půjdeš k pařezu, pak přes pole a tam to najdeš.
Víš, kolik je v lese pařezů?
Já myslím ten pařez, na kterém jste vždycky zpívali.( hra naši matky. Na pařezu jsme zpívali v pořadí, jak jsme k němu jako děti doběhly. Mimochodem tuhle zábavu zažily i všechny její vnoučata a věřím, že až Jonáš bude umět zpívat, čeká jej to taky:-).
Jo a je to tam strašidelné, tak tam nechoď sama a už se smála.

Tak jsem ukecala Johanku. Strašidelné to tam je, ale těch sněženek. A zatím co já si trhala sněženky a bledule, Johana fotila kde co a taky hlavně mně. Protože ona je policie Modrava a já čorkuju sněženky a to se nesmí a taky musí vymyslet zákon a paragraf, podle kterého budu trestaná:-)))

Pak mně napadlo udělat fotku sněženek v tom nádherném okně. Jenže, když jsem ty sněženky měla vzít zpátky, tak mi tam ta ruka nějak nechtěla:-))
Mami, vezmi to a jdeme.
A co když mně tam něco chytí za ruku, když tam nevidím  uuááááááááááá. Vezmi je ty!
Ne, já se bojím!
Tak jsem rafla sněženky a už jsme mazaly:-)))))
Bylo už docela tma a na poli proti nám něco běželo.
To bude asi srnka.
Mami, to je pes a ne malý.
Pes Baskervillský, žere lidi!
Utíkáme!!:-))))))

Tak jak jste si to holky užily?
Užily mami, užily a nádherně se bály:-)))) A beztak tam byla nějaká mrtvola a my ji neobjevily. Musíme tam podniknou ještě jednu výpravu. Joooooooo:-)))

                                                                         Pěkný den Věra

úterý 24. března 2015

Stonky

























Stébla...trávy...volnost...prostor...svoboda. Mnohokrát jsem si položila otázku, proč tohle místo tak miluji. Snad proto, že jsem štír. Ačkoliv probouzející jaro a barvy každého fascinují, mně fascinuje právě barva stepi, modrého nebe, vlnící se nazelenalé hladiny vody, svobodného prostoru....magie♥
                                                                                  Pěkný den Věra