středa 27. března 2013

Dlouhá cesta


                                         V minulém příspěvku jsem slíbila, že vám ukážu, jak si udělat ježatý věnec. Ale pěkně od začátku, neboť i k tomu věnci , byla cesta dlouhá:-). Všichni víme, že stromy jsou naše radost, ale i starost. Vždycky jsem si přála mít dům se zahradou a velkou lípou. A taky se mi to splnilo. Lípy máme dokonce dvě. Ale někdy je to s takovými stromy potíž, zvláště sousedská a pak běháte po úřadech a sháníte znalecké posudky atd. Stromy jsou dle posudku zdravé , ale potřebovaly trochu prořezat.
                                         A tak někteří pracovali....
                                       
                                         Naše těhule bavila psy....

                                         Barča se po zimě přímo překonávala:-)...

                                           A po  mrazivém odpoledni zůstaly hromady větví..  

                                                   A zde slíbený věnec.....

Potřebujete drát, používám napínací. Ten omotáte delšími větvemi a omotáte drátem. Na motátí používám tenčí, hnědý. A pak butete stříhat drobné větvičky a svazovat do kytiček. Dělám stejným postupem i věnce četinové. Kytičky dále postupně navazujete na základ věnce. Až budete hotoví, věnec zastříháte do pěkného tvaru. Hlavně po bocích...Nebo jinak. Vaše oko to musí vidět a srdce cítit:-)...Upozorňuji, je to pracné, opravdu 4 hodiny poctivého snažení, ale ten výsledek vám snahu vynahradí:-).




Já se s vámi tímto příspěvkem loučím. Děti mají prázdniny a chci se věnovat rodině... Tak všem krásné Velikonoce, dětem bohatou pomlázku a uvidíme se po svátcích..

                                                   S láskou Věra

pondělí 25. března 2013

Modrá vajíčka


                                                 Velikonoce se kvapem blíží a já jsem dnes konečně udělala věnec. Ten vám ovšem ukážu v dalším příspěvku. Strávila jsem jeho tvorbou dnes v garáži 4 hodiny. Dokonce jsem se snažila nafotit postup a vše ukážu. Dnes bych vám chtěla přinést drobný návod na modrá vajíčka. Jak má věnec vypadat jsem věděla, ale pořád jsem přemýšlela, jak mám udělat vajíčka, která imitují barvu ptačích. Nakonec jsem koupila gelovou barvu na mramorování vajec. V návodu stojí ,, vejce uvařte a ještě teplé budeme barvit". No, ale jak mám uvařit na tvrdo umělá vajíčka a nebo je alespoň zahřát, to tam nepíšou:-). Hop, nebo trop. Vajíčka byla bílá a měla černé drobné mramorování. Žádné zahřívání nebylo a nakonec se povedlo. Nejdříve jsem smíchala 2 kapky zelené s 1 kapkou modré a po zaschnutí použila jen modrou. Výsledek je nad mé očekávání:-). Z toho vyplývá, návody jsou na to, aby se nedodržovaly:-)) A taky jsem si koupila jednu macešku :-).




                                   
                                                    Přeji Vám všem krásný večer. S láskou
                                                                        Věra

sobota 23. března 2013

Kufr


                                                   Zimní počasí mi dovolilo posunout se o kousek dál v mém tvoření...konečně došlo i na jeden z kufrů...Největší oříšek byl nový vnitřek. Nakonec jsem objevila tapetu se srdíčky a doplnila dekupáží...Dokonce i deka pro miminko už je hotová...A v garáži už schnou dvě opálené, obrousené a natřené židličky...Když píši tento příspěvek, poslouchám svoji oblíbenou Zuzanu Navarovou.....Andelská...Jak krásně se poslouchá ve spojení s fotografiemi, které vkládám...Na mně nejde jaro, na mě jde květen:-))




                      ,, Počítám nebe, pusy co nedostanu, miluju tebe a pak....."

                                                    S láskou Věra

pátek 22. března 2013

Náušnice vintage


                                                   Jaro, jaro...kdepak ses nám zatoulalo.....Zima se zdá nekonečná, ale všechno zlé, je k něčemu dobré. Při pohledu z okna se mi vybavuje vzpomínka na loňské jaro. Bylo krásně, teplo, všechno nám nakvetlo, rododendrony a azalky bylo krásnější  než kdy jindy a pak přišel mráz, který všechnu tu nádheru zničil za jednu noc. Proto si říkám, mělo by nám opět všechno zmrznout, tak ať ta příroda raději spí. Ona sama nejlépe ví co činí a mně tím vlastně dává prostor k tomu, abych si zdokonalila své háčkovací umění. Pokusila jsem se o náušničky. Snad se mi povedly.  Taky jsem při tom zjistila, jak jsem slepá:-). Při pátém pokusu navléci nit do malinké jehly jsem pojala podezření, že snad nemá dírku ....Měla dámy, měla. Vzpoměla jsem si na kolegu z práce, který mi říká ,,Co sa divíš, podívaj sa do občanky".:-))). Dívat se nemusím, ale na oční půjdu. A vás nechám zhodnotit moji snahu. Taky všem děkuji za komentáře. Jsou všechny moc milé a velmi si vážím toho, že si uděláte čas na návštěvu mého blogu. Díky!



                                   
                                                     S láskou Věra

pondělí 18. března 2013

Šáter


                                                   Víkend máme za sebou a snad jste si jej všichni užili, odpočali. My jsme měli takovou malou oslavu narozenin naší Johanky, která oslavila krásných 14 let a stejně tak slavil náš Štěpán už 12 let. Nějak nám ten čas rychle letí. S přibývajícím věkem mých dětí já ovšem nikdy neříkám že stárnu, nýbrž moudřím a má trpělivost se posouvá do výšin :-)). Potřebovala jsem květiny na stůl a tak dumala, až vydumala...A protože mě to počasí venku opět nějak zmrazilo, chtěla jsem vymyslet něco s připomínkou na slunečné dny. Využila jsem starou polévkovou mísu, růže a šáter. Při pohledu na tuhle romantickou květinu se v mém  srdci  probouzí velká něžnost... Nevěstin závoj....Tohle pojmenování této květině patří právem...Třeba pohled na něj vzbudí vzpomínky na den, kdy vy jste stály před oltářem a byly stejně krásné......


                                         
                                           Bože, dej ať příjde jaro a teplo.......  

                                                       PROSÍM.......
                                                 



                                                   S láskou Věra

sobota 16. března 2013

Duše květin


                                                   Jsem velkou milovnicí květin. Člověk má nadání tvořit krásu, ale nikdy nebude jeho výtvor tak dokonalý, jako vše, co stvořila příroda na této zemi. A celá ta příroda má tu svoji proměnlivou krásu, v závislosti na ročním období. Mým ovocným stromem pro obdiv, jsou jabloně. V zimě, když holé větve pokrývá sníh, jejich koruna v květu, podzimní obraz s jablky i ty poslední záchvěvy, kdy z jabloní opadá listí a na větvích se jako velké korále, nesou neočesaná jablka...S květinami je to stejné... Jaké štěstí, že jsou takové, které lze usušit a uchovat si jejich krásu do příštích květů...A věřte mi, že se pak velmi nerada loučím  s tím, co mi přinášelo potěšení celé dlouhé zimní období ...A protože jsem si koupila novou hortenzii, uvědomila jsem si, že už nebude trvat dlouho a doba loučení nastane....Ale s tou levandulí se asi nerozloučím. Ta je neustále krásná a stále úžasně  voní... Zřejmě je to tím, že vyrostla v mé milované Francii.






                                                   Krásný víkend...S láskou Věra

pondělí 11. března 2013

I takové dny jsou


                                                    Jak začít...Víte, jsem člověk, který má ve svých 365 dnech občas den, kterému říkám blbec. Možná to znáte. Ráno se vzbudíte a zjistíte, že vaše dobrá nálada si někam odskočila, všechno vás štve, na nic nemáte náladu, nic se vám nedaří a vytočí vás i úplná blbost. V tato rána mám pocit, že nevylezu z postele, že nechci nikoho vidět a už vůbec ne slyšet něčí požadavky. Prostě znovu usnout a vzbudit se v okamžiku, až se ta vaše dobrá mysl vrátí.. Bohužel, povinosti mi to nikdy nedovolí..Ten den jsem měla včera. Je to asi následkem počasí, starostmi, povinostmi a do toho se vám vkrádají nějaké nové nápady a vy vlastně nevíte, co dříve a přesně víte, že opět budete stát u té plotny, dáte prádlo do pračky, budete řešit taneční své dcery a její šaty, závody na kole syna...do toho návštěva a večer noční...Někdy si říkám, jak to bylo úžasné, když mé děti byly malinké. Ne nadarmo se říká, malé děti, malé starosti, velké děti, velké starosti. I když jsou 4 a bylo to někdy náročné, přeci jsem stíhala. No a teď ? Jejich nároky a požadavky rostou  a mně se z toho nějak začíná zamotávat hlava a zjišťuji, že místo toho, aby ten čas už konečně začal nahrávat pro mě , přichází jeho chronický nedostatek. A proto se opravdu těším, až nastane den, kdy si vezmu ráno na zahradu vodu a odsunu se tam na celý den. Zahrada je jediné místo, kde se cítím volná, neomezená a jen se svými myšlenkami a nabývám pocitu svobody. Ano, to je to výstižné slovo. Svoboda ! A tu má potřebu mít každý a je důležité si ji udržet, jinak vám nastane tak jako mně, den ,,Blbec" :-). A protože první impuls mého včerejšího rozladění byly uvadající růže, které mám pouhé dva dny, řekla jsem si ,, Tak to tedy ne! Když se vám nelíbí ve váze, posloužíte jinak". Udělala jsem srdíčko z eukalyptu a růžema doplnila. Nechám si jej uschnout a parádu udělají i sušené. Snad se mi srdíčko povedlo a rozhodně mi zvedlo náladu :-))




                                                    S láskou Věra

pátek 8. března 2013

Šťastný pátek


                                                   Včera jsem měla den, kdy jsem byla opravdu, jak já říkám, marná. Byla jsem po dvou nočních a únava dělala své. Jsem člověk, který po nočních neusne, ale na nějakou činnost to taky není. Nakonec jsem zakotvila v křesle a pletla deku pro mimčo. Další činnost byla nákup. V obchodě jsem narazila na nádherné růže a těm jsem neodolala. Růže a hortenzie..Tyto květiny budou u mě vždy na prvním místě. Snad se dočkáme i těch svých. Ráno jsem šla na poštu pro objednané ubrousky a vintage obrázky. Při zpáteční cestě jsem se překonala a šla k jedné naší sousedce, která mi říkala  asi před rokem, že má na půdě staré věci. Řekla jsem si, líná huba, holé neštěstí, zkus to. To by jste žasli, co já tam včechno neobjevila! Pár kousků, včetně dvou stolů, židlí a jiných drobností jsem pak pracně odnášela domů.Trakař tam nebyl:-). Ale jsou tam dvě krásné skříně, které mají jednu chybičku. Jak je dostat z té půdy??Nechápu, jak je dostali tam! Takže, skříně nebudou. To mě hodně mrzí...Takže já teď budu jen opalovat, brousit, natírat...Asi zaúkoluji mého muže. Jediné jeho neštěstí je, že on je stolař a chce perfektní práci a nechápe, že já to nechci mít, jako z Ikei. Vždycky kroutí hlavou. Vůbec nechápu, proč:-). Nafotila jsem kousek jednoho stolku i ty mé obrázky a růže....Snad se vám budou líbit. Všem přeji krásný a pohodový víkend a kdo je smutný, kupte si kytku. Vím, že stojí peníze, ale udělá vám radost, zahřeje u srdce a bude vám líp...








                                                         S láskou Věra

úterý 5. března 2013

Jarní víla


                                                   Dnešní krásný den mě vytáhl ven a konečně jsem udělala to, oč se snažím asi 3 týdny. Jenže všichni víme, že počasí bylo rozmarné a na věnec, který jsem si chtěla udělat, potřebuji březové větve. A tak konečně nadešel můj den:-). A to jaro je taková snivá a romantická záležitost, takže ten můj výsledek ani nemohl dopadnout jinak, než s růžema a vílou. To víly nám otevírají ty jarní studánky....Že nevěříte na pohádky?  Já jsem snílek od dětství a nehodlám s tím přestat. A jestli chcete, zkuste se zadívat na ty obrázky a určitě si vzpomenete na pohádky, které jste slýchali jako děti, nebo jste je sami dál četli svým dětem.....A teď, zkuste už jen snít...


                                     Krásný den..S láskou Věra

neděle 3. března 2013

Co patří k neděli


                                       K neděli patří koláč. Měla jsem v úmyslu upéct tvarohový koláč podle Andrejky, ale nebylo dost surovin. Ale protože mám od pozimu spoustu zavařených jablek, upekla jsem Hraběnčiny řezy. Taky rychlé a moc jedlé.
                  Těsto: 450g    polohrubé mouky
                            200g    Hery
                            1/2       prášku do pečiva
                            200g    moučkového cukru
                                 4     žloutky
                  Náplň:600g    jablek
                            200g    cukr krystal
                                4      bílky
                            100g    ořechy
                                 1     lžička skořice
Postup:Hlubší plech vymazat a vysypat moukou. Z připravených surovin uděláme těsto. 2/3 těsta dáme na plech a rozválíme. Zbylou 1/3 dáme vychladit do lednice. Na těsto dáme jablka , ořechy, skořici, kdo má rád i rozinky. Z bílků ušleháme sníh, do kterého přidáme cukr a ten rozetřeme na jablka. Zlednice vyndáme vychlazenou 1/3 těsta a na hrubém struhadle nastrouháme na sníh. Pečeme dle zvyklostí svých a své trouby do růžova. Nechat vychladit. Mně osobně chutná víc druhý den. Nedrobí se tak a je vláčnější. Ale u nás do druhého dne nevydrží:-). Tak krásnou neděli a pokud máte napečeno, dobrou chuť...




S láskou Věra